Speleohistorický klub Brno

První sobotu roku 2016 jsem (Dave Luv) došel na ZUB v tradičním čase a kde nikdo, tu nikdo. I dal jsem se do boje se zamrzlým zámkem a přimrzlým deklem od díry. Po chvíli se podařilo a hle, na obzoru člověk. Byl to Marťas, který to vzal přes boudu a prý se tam dozvěděl, že část lidí už na ZUB odešla – leč žádní se za celý den neukázali ;o).

O něco později došel Bob a nakonec i Kuča, Matúš (6-08) a Staňa. Došlo k předpokládanému scénáři – s Bobem jsem začal přesouvat lódny na dno Severní propasti a zbytek skupiny se vydal na exkurzi do Jožova dómku. Céóčko prý tentokrát nebylo ve vyvětrané jižní větvi tak hrozné jako jindy, všichni zvládli úžinatý Huntuntunt bez problému. Jen Matúš prý víc funěl, asi není ze severu krasu zvyklý na céóčkové blbodíry ;o).

Ve dvou nebylo možné pokračovat v transportu lóden ze severní větve, takže Bob spravoval ukotvení posledního segmentu dráhy u čelby a já pomáhal vytahat zbytky dřev použitých při pracích v jižní větvi. Odpoledne pak konečně spatřila světlo světa první dnešní runda 12 lóden.

Po odchodu Stani a Marťase jsme na díře zůstali 4 a do večera vytěžili další 2 rundy ze severní větve. Průkop Nohsledy je tak do poloviny své délky výrazně zahlouben. Škoda, že nepřišli i ostatní z boudy, takhle to byla zase jen miniakce. Chtěl bych poděkovat Matúšovi – nestává se často, že by samotný člověk na povrchu, navíc v takové zimě, stíhal držet tempo se spodkem jeskyně.

Ve chvílích, kdy kvůli nedostatku lidí probíhal jen přesun lóden mezi čelbou a dnem Severní, pokračoval Kuča ve Vyve. Málem dnes přišel o druhé brejle po srážce s mou lódnou, naštěstí vypadlé sklo nemělo morál na sestup Vyve a zastavilo se na prvním stupni vertikály. Zimní večer pak na konci akce už okořenily jen očekávané problémy s namrzajícím zámkem.

Na sobotu 12.12. svolal Kuča miniakci, ale nedařilo se mu sehnat maso, tedy k práci svolné jeskyňáře – z části i proto, že část SHKB byla na nejeskynní exkurzi. Podobným problémem však trpí více skupin na jihu krasu, takže pozvání přijal Béďa (6-11) – bylo nás tak víc, než na běžné akci v Ochozské 😉 .

Ráno tedy trojice Duna, Dave Luv a Béďa přišla na ZUB a začalo tipování, s jakým zpožděním se objeví Kuča. Ten se překonal a vlakovou terminologií měl padesát minut na příjezdu. Chlapům jsem řekl, jaký že jsem měl v týdnu sen – že dnes na ZUBu Béďa udělá objev. Zasmáli jsme se tomu a nejprve vytahali jednu rundu lóden ze severní větve. S Kučovým příchodem na povrch putovaly i kameny rozbité při rozšiřování ústí Vyve.

Poté jsme se přesunuli do jižní větve a dokončili Kučův plán – tedy vytahání zbylých kamenů, co ležely v Huntuntuntu a Jižní propasti po zpřístupnění Jožova dómku. Ač jsme nebyli na závodech, tempo bylo vražedné a do Centrálu doputovalo i zbylých 15 kýblů. Na exkurzi do Jožova dómku měl na začátku akce morál jen Duna, který hardcore plazení zvládl v rekordním čase 5 minut.

Následovalo pokračování v severní větvi a padla další runda lóden. Na čelbu šel Béďa – co když na tom snu něco bude ;). Pokračoval v Nohsledech v průkopu kolem pravého liťáku, tedy pod úžinou v jižní části dómku. Prohrabal se až na úplný konec, kde šikmý strop s drobným korýtkem uzavíral postup v sedimentu a trochu si zapíchal roxorem. Po propíchnutí asi 20 cm vrstvy sedimentu se dostal do volného prostoru.

[Pokračování →]

V pátek se kolem poledne sešel na Zubu Kuča se Štěpánem Mátlem (6-01) za účelem nové kompletní mapy jeskyně. Brzy, při dalším reportu, by se měla mapa objevit. Večer proběhla standartní zábava. Podpásovkou byla opět vysoká koncentrace céóčka v celé jeskyni. Saigon s Kučou navštívili Jožůf dómek a Huntuntuntem funěli jak parní vlak. Poté jsme z Jižní propasti vytáhli všechny kýble do Centrálu a až na povrch. Po nutném vydýchání morál skupiny upadl na bod mrazu a tak jsme šli jen ve třech nabírat kamení před Huntuntunt do kyblů a do mezizakládky. Málo vzduchu nás donutilo s bolehlavem akci brzy ukončit. Večer jsme u Zuzanáčové bečky Richarda poslouchali prupovídky jistého jedince o repertoáru 10 vět. Že neuhodnete kdo tento král bezpointových příběhů je 😀 ?

Spustit prezentaci

V úterý navečer Kuča s Lukášem naplnili plno kyblů kamenivem a sedimentem z Huntuntuntu. V sobotu jsme proto měli v plánu menší akci. Nejdříve jsem provedl skauty Ponorem, kde se kluci podívali až k cestě Vyvolených. S vedoucími jsme se posléze podívali až na konec jeskyně. Bylo tolik céóčka, že jsme byli rádi, že jsme se vůbec dostali ven. Poté jsem se přesunul na Zub, kam právě přišel Bob s Kučou. Překvapením akce byl výskyt hub prorůstajících spáry mezi skružemi. Příště už budeme sklízet. V Jižní propasti jsme s Kučou přesunuli všechny kyble do mezizakládky, zatímco Bob opravoval zavěšenou kolejnou dráhu. I zde nás trápila vysoká koncentrace céóčka a museli jsme se občas vyjít nadýchat čistého vzduchu. Kuča prozkoumal spojnici Severní-Jižní a oveřili jsme si místo, kudy se dostat ze dna Severní právě sem. Po vyčištění dna Severní propasti tak započaly práce vedoucí k propojení zmíněných dvou prostor. Mezitím se Bobovi podařilo opravit dráhu, takže jsme přesunuli na čelbu vaničky a s Kučou jsme šli do Jižní rozbít dva velké kameny pro další transport na příští akci. Až za tmy jsme se rozjeli k domovům.

Pátek třináctého se pěkně vyřádil. Ze základny na ponoru jsme vyrazili do Březiny naproti Zuzu a Dejvovi, přitom jsme netušili, že to bude noční hra. Zuzu a Dejv šli jinou cestou než my a tak se stalo, že jsme je čekali v Březině v hospodě a oni nás na základně. Po nutném občerstvení jsme se Zuzanáč, Káča a Natálka vydali zpět na další stezku odvahy. [Pokračování →]