Speleohistorický klub Brno

Vymodlená, taková blbodíra! Tímto výrokem se jistá krasová legenda zapsala do análů v severní části krasu pár týdnů před velkým objevem v této jeskyni.

Do Vymodlené jsem se chtěl již déle podívat. Jde o menší jeskyni, kde po objevu dómu „Osmdesátka“ správa CHKO zavedla určitá opatření, aby nepřišla k úhoně bohatá výzdoba. Při psaní těchto slov se mi nevím proč vybavil osud jistého Pytlíku.

Využil jsem pozvání Libora, který potřeboval pár pomocníků na úklidové práce v jeskyni. V sobotu jsme za SHKB dorazili v počtu 6 osob (Dave Luv, Lukin, Erik, Kuča, Bob, Zuzka) a nejprve jsme navštívili punkeváckou základnu. Zde mě zaujaly vymoženosti moderní doby, které na Ponoru nemáme – tekoucí voda a splachovací WC.

[Pokračování →]

Je zde pokračování cesty po francouzském podzemí. Podařilo se mi domluvit návštěvu dolu Carrière d’Arnaudet. Jedná se o podzemní důl na těžbu pravděpodobně sádrovce. Má velmi bohatou historii, kterou je možno si přečíst na odkaze na konci článku. Důl se rozprostírá ve 4 nad sebou jdoucích patrech, celkově má délu 8 km. Najít vchod do nižšího patra nebylo vždy jednoduché, protože na cca 2 km podzemních chodeb bylo pouze jedno malé schodiště vedoucí níž. V současné době patří důl třem vlastníkům, dvoum soukromým osobám a předměstí Meudonu. Vchod do dolu je poměrně zajímavý, neboť pozemek před vchodem obsadili squatteři, kteří vlastní i klíče. Naštěstí se je podařilo uplatit alkoholem a pustili nás dolů. Jeden francouz nám dělal i průvodce, bohužel neuměl ani slovo anglicky. V nejnižším patře je důl z části zatopen. O nádheře dolu snad ani není nutné se zmiňovat, neboť fotografie mluví samy za sebe.

V Meudonu se nachází vícero menších dolů, které jsou ovšem plné nepořádku, Arnaudet je jediný, který je squattery pravidelně čištěn, taktéž je uzamčen. Pořádají se zde i koncerty, avšak pouze v nejvyšším patře, jinak by se účinkující ani nenašli. V dole jsou různé pozůstatky po pěstování hub němci, důlní náčiní, formy na obří vázy či zemědělské stroje.

Odkaz na stránky o dole: http://ruedeslumieres.morkitu.org/espace_photos/banlieue2/arnaudet/index_carriere.html

Spustit prezentaci

Víkend 30.8. – 1.9.2013 jsme si vyhradili na chalupářské úkony. Bylo třeba se vypořádat se stromem, který se začal rozpadat před boudou a jehož skácení nám bylo schváleno. V pátek přijel profesionál a strom podřezal.

Sobotní den jsme strávili porcováním stromu na menší části, aby revírník mohl vypočítat cenu dřeva. V akci byly 2 motorové pily a obzvlášť Kuča vypadal s tímto nástrojem v rukách dost nebezpečně :). Museli jsme spravit střechu, neboť padající strom ji trošku počechral. Při tom bylo nalezeno vosí hnízdo s řádně nerudnými obyvateli. Na dřevorubce jsme si hráli ve složení Kuča, Standa, Marťas, Erik, Saigon, Lukin, Jožin, Bob, Petra, Dave Luv.

Večer jsem se nemohl účastnit Vzpomínky na Velké Dohodě, ale zbytek skupiny se na akci vydal jako zástupce jeskyňářů z jihu. V neděli jsme napravili jeskynní absťák účastí na exkurzi na severu krasu.

Spustit prezentaci

Letošní plánovaná cesta do podzemí Paříže se konala jako každý rok. Byli jsme tři účastníci a než jsme dorazili do Paříže, rozhodli jsme se po cestě se podívat i jinde. Francouzský kamarád a jeho německá slečna mě dlouho přesvědčovali ať jedu do Belfortu, že  je tam obrovské podzemní bludiště budované za války. Rozhodl jsme se, až mě poslali fotky gigantického interiéru a schodiště mizícího kdesi v hlubinách. Pro úplnost uvádím, že Belfort leží ve Francii kousek od hranic se Švýcarskem a Německem. Podzemí pevnost se nazývá Fort de Salbert où Fort Lefèvre. Schodiště opravdu předčilo mé očekávání, občas chyběly schody a cesta dolů tím byla zajímavější. Samotný vstup nebyl také pro každého. Podzemí bylo budováno za studené války a mělo sloužit pro špiony a zvědy. Stále je poměrně zachovalé, i když interiér pomalu mizí spolu se sběrači kovů. Avšak mít takové podzemí u nás, tak by tam nezbylo už zhola nic. Po celém dni procházení po podzemích bludištích, ježdění na torzu důlního vozíku, kde fungovaly i točky, jsme se vydali dále směrem na Paříž. Přikládám pár fotografií. Až zpracuji fotky, přidám ještě 2 články o podzemí pařížských katakomb a předměstí v Meudonu.

Spustit prezentaci

První srpnová akce připadla na víkend 9. – 11.8. Po příchodu na boudu koukám, že strom nad střechou ztratil jednu ze svých větví. Došlo k tomu asi během některé ze srpnových bouřek. Dalším překvapením bylo, že na boudu nikdo nevzal rum, a to jsem si tolik chtěl dát cucíka.

Kuča nejprve s hostem Petrem prolezl Ponor a pak už jsme celá sestava vyrazlili na ZUB. K bádání se připravili Standa, Kuča, Marťas, Lukin, Dejv a Zuzka, později došel i Radegast. Já tentokrát zůstal na povrchu a společnost mi dělala spousta vos.

Hmyz však nebyl naším jediným společníkem. Do skruže najednou skočil plšík a obratně přeskakoval mezi žebříky ve vstupní části ZUBu. Nahoru se vydal, až když se z díry ozval šramot vylézajícího jeskyňáře. Skotačení plšíka jsem stihl vyfotit, ale úplný závěr, kdy plšík skočil na Standu a předal mu něco ze svých blech, už jsem nezachytil 🙂 Posledním zvířetem, které nás dnes poctilo návštěvou, byl lev jeskynní. Vyskočil z díry a za chvíli bylo z dálky slyšet jeho řev – až jsem se bál, aby nespadl do blízkého lomu.

V jeskyni jsme v chodbičce vespod Severní propasti postoupili o 40 cm, směr se stáčí zpět vpravo. Byla nainstalována hadice, která přivádí vzduch od pukliny s průvanem. Na dně jsme v dalším z trativůdků postoupili o 1,5 m.

Spustit prezentaci