Speleohistorický klub Brno

Ano, na bádací akci jsme v sobotu 13.12. žádný kýbl z díry nevytáhli. Ráno jsme se na ZUBu sešli Bob, Climber a Dave Luv a zkompletovali další lódny, aby mohly být nahrazeny všechny kýbly na trase jeskyní. Postupně přišli Standa, Pavel, Kuča a hosté Martin s Verčou – které Kuča potkal na srazu trabantistů.

Otestovali jsme nový vrátek nad Severní propastí – převěšování lódny na horní lanovku není snadný úkon, takže věšinu času se na tomto pracovišti vyskytovali 2 chlapi. Martin s Verčou si prolezli díru a Verča pak zůstala na čelbě, kde si vyzkoušela, jaké to je se prokopávat do míst, kde ještě žádný člověk nebyl. Těžili jsme chodbu pokračující z koncové síňky Trucchodby, v plném profilu.

Původní předpokládané ohraničení chodby se ukázalo být tvořeno shluky bloků, z nichž ten největší po levé straně měřil 80x50x50 cm. Byl úspěšně rozbit na menší kusy a vyvezen na povrch. Během akce se dobře vystřídaly směny – odešel Climber a Pavel, přišli Saigon, Erik a Zuzanáč. Postupně se však začal projevovat problém na dráze, kdy se v místě spoje segmentů nad hranou Trucchodby zasekával vozík. Proto jsme obětovali rudého škorpióna Kuču, který v daném místě ležel a vozík přizdvihával.

Bob po akci proměřil současné pracoviště – chodba má od hrany u vstupu do Dómku nohsledů délku 160 cm, šířku 130 cm a max. výška je 155 cm. Mezi vápencovými bloky se občas objevují mezery nevyplněné sedimentem. A poprvé se na čelbě vyskytl alochtonní materiál, vzhledem připomínající ostrohranný štěrk.

V noci došlo k nezvyklému jevu, kdy Kuča odpadl pro únavu, nikoliv pro přemíru alkoholu. Nejmenovaní škodolibci pak zkoušeli jeho bdělost prazvláštní metodou, což bude jistě brzy prezentováno v galerii. V neděli pak po rychlé domluvě se Skiritem část skupiny navštívila jeskyni Malý lesík.

Spustit prezentaci

Ne, v nadpisu článku není překlep. Využili jsme pozvání Bédi (6-11) na víceskupinovou pracovní akci do Ochozské jeskyně. I když, víceskupinová akce asi není ten správný výraz – za domácí byl Béďa sám, zatímco za nás hosty z SHKB přišla většina skupiny.

Pořádně jsme se hecnuli a potrápili svaly v sondě ve Zkamenělé řece, kterou bude muset Béďa po akci přemapovat, neboť výrazně změnila tvar ;). Těžili jsme písčité vrstvy tvořící boční stranu sondy, se zahlubováním písek přecházel v barevné jíly. Na dně bylo jezero vody, proto jsme po rozšíření svislé části sondy v plném průřezu již nepokračovali v těžbě horizontálního pokračování.

Bob a Dave D pokračovali na ZUB, kde nový vrátek nad Severní propastí jistě přispěje k tomu, že i na naší lokalitě těch 200 kýblů za akci běžně dáme :). Kromě jeho montáže Bob převěsil horní lanovku a Dave D odblátil kladku a lano. Zbytek skupiny se posilnil na Hádku a v neděli se kromě dlouhého spánku dvou jedinců pracovalo i na boudě (příprava dřeva na zimu a oprava 2 děr ve střeše).

Spustit prezentaci

V sobotu 15.11. jsme se na ZUBu sešli v bádací trojici Bob, Dave D, Dave Luv. Po vstupu do díry bylo jasné, že dnes to bude i přes spuštěnou vzduchotechniku výživné – céóčko na Centrálu způsobilo, že jsem z díry musel po první obrátce vyběhnout. Vytáhli jsme nádoby ze dna Severní a zjistili, že žije jen 7 kýblů.

Po nadýchání se čerstvého vzduchu šel Dave D na čelbu, kde začišťoval levou stranu přítokové chodby, Bob upravoval vozík dráhy a já v Centrálu těžil tlející listí, zřejmý to zdroj céóčka. To už vzduchotechnika vyměnila vzduch v jeskyni a po nakouknutí do Severní propasti jsem spatřil vozík dráhy ve verzi 2.0.

Lódny se už nenavěšují na hák a popruh visící z vozíku. Každá lódna má k sobě přichycené 2 kroužky, kterými se navěšuje na háčky vozíku. Toto řešení přináší výhodu v tom, že je možné lódnu prohnat celou jeskyní bez přesypu do kýblů na dně Severní – na svislé úseky se přichytne za kroužky ke karabině. Takto byly upraveny 3 lódny, které nás narozdíl od kýblů nic nestojí.

Při 3. obrátce byl na čelbě Bob (začišťoval přítokovou i odtokovou část síňky) a my Dejvové testovali transport lóden. Pro navěšení lódny na horní lanovku je třeba vyvinout více síly než při věšení kýblů, protože je třeba ji zdvihnout výše. Při jízdě svislým úsekem pod skružemi se lódna často zachytila o některý z výběžků, čemuž se Bob věnoval v závěru akce – řadu jich odstranil a vytvořil lepší schod nad vstupem do Centrálu. Celkem jsme vytěžili 32 kýblů/lóden a Dave D proměřil síňku – výška je 135 cm, v místě Dušičkového komínu 180 cm.

To jsme si takhle jednou řekli (Standa a Dave Luv), že proč si trochu mediálně nezam*dkovat a neseznámit obyvatele Ochoze s naší jeskyňářskou skupinou a postupy na ZUBu.

Výsledek můžete posoudit zde. Fotky ze ZUBu jsou na vnitřní straně obálky listopadového čísla a článek začíná na straně 6. Třeba se někdo z místních inspiruje a přijde si s námi někdy zabádat :).

Na miniakci 8.11. jsme se napsali jen dva – Dave D a Dave Luv. V sobotu ráno to i vypadalo, že akci kvůli pořádnému dešti zrušíme, ale po sedmé hodině déšť v Brně ustal, takže jsme vyrazili. Ovšem v Ochozi už opět pěkně lilo, takže převlékání na ZUBu bylo v pořádné rychlosti.

Ze dna Severní propasti jsme na povrch vytahali 11 kýblů nachystaných od minulé akce. Nasadili jsme očištěný vozík dráhy, Dave D zůstal v Severní a já tentokrát v koncové síňce obnažoval její zadní stěnu – začal jsem pod vstupem do Dómku nohsledů a pokračoval vlevo, tedy na pravou stranu přítokové chodby. Zde se po očištění ukázalo půlkruhovitě modelované žebro, podobné již dříve dotěžené levé části tubusu chodby. Pod žebrem je skála rozpukaná a dařilo se mi vytahovat různě velké kameny.

Po naplnění všech nádob na dně Severní jsme vystřelili z díry, protože se mi v síňce udělalo céóčkové blivno (neměli jsme baterku na vzduchotechniku). Ani na dně propasti nebyl lepší vzduch. Na povrchu stále lilo a jelikož bylo před 14. hodinou a dobře mi navazovaly spoje domů, akci jsme takto brzo ukončili.