Speleohistorický klub Brno

V sobotu 31.1. jsme se na Zubu sešli v sestavě Kuča, Duna, Pája, Climber (6-01). Zprvu byla připevněna pomocí kotev chybějící stupačka ve skruži – v průběhu akce byla otestována a již slouží dle očekávání. Pak jsme těžili na povrch zakládku kamení z předešlých akcí v Jižní propasti. Nakonec to bylo nějakých 40 kýblů… Poté jsme se rozdělili – Duna s Climberem byli kopat v Trucchodbě, kde naplnili rundu všech 11-ti lóden. Pája a Kuča mezitím pomocí prken a linolea uzavřeli pokračující puklinu Jižní propasti, aby další rubaný materiál tuto nezaplňoval. Pája se důvěrně seznámil s naší vrtačkou a příslušenstvím, takže máme příště zase co kýblovat…
Postupně jsme přesunovali lódny z Trucchodby až na světlo Boží.
Tímto jsme si ověřili, že je možné i v menším počtu pokračovat v Jižní propasti i Trucchodbě současně…
Dobrá akce !

Spustit prezentaci

V pondělí 26.1. večer jsme se sešli k pokračování dalších prací v Jižní propasti. V sestavě Lukáš, Erik, Kuča a Standa jsme přenesli asi třetinu kamení do Centrálu, což bylo 12 kýblů, kde budou čekat na další transport k povrchu. Erik poté prozkoumal nově se objevující pukliny v Jižní propasti vedoucí kolmo dolů. Po odtěžení části kamenů z víkendu jsme pokračovali v jejich postupném uvolňování. Ke konci ještě Lukáš vyvrtal do skruže otvory na uchycení tolik potřebné stupačky. Zajímavý report ze dna Jižní propasti přinesl Kuča, který se jako nejmenší jeskyňář vsoukal do úzké pukliny 2 metry nad samotným dnem, kdy se mu podařilo zalomit nohy a máchat s nimi v boční puklině svým směrem k Severní propasti směřující.

Spustit prezentaci

V sobotu proběhla miniakce v Jižní propasti, jíž se zúčastnili Standa, Kuča, Lukáš a jeho kamarád Libor, který vzal s sebou centrálu a tak jsme mohli rozšiřovat průleznost úžin ve spodu Jižní propasti s větším výkonem. V průběhu akce bylo odstraněno nahromaděné kamenivo a bylo uloženo na mezideponii pro příští nakyblování až napovrch. V neděli pak pracoviště navštívil Zuzanáč a Kuča s rodinou a přáteli a znovu tak přesunuli další kameny do zakládky, která bude příště vytěžena. Tímto se povedlo dostatečně rozšířit vstupní prostory tak, že příště zde bude pohyb mnohem jednodušší.

Spustit prezentaci

Vše to začalo náročně, jelikož vykopat se z postele v 7 hodin ráno po 3 hodinách spánku a krapet delší noci v Rakvické hospodě byl pro mě úkol téměř nadlidský, ale nakonec zvládnutelný. Dále následovala cesta vlakem a hned navazujícím autobusem, ve kterém se ke mně a Dejvovi přidal jeho bratr Pavel. Když jsme vystoupili u Hádku, parkoviště už bylo obohaceno o několik stvoření v zablácených overalech. Byl tu Béďa s Laďou a Petrem a několik dalších pomocníků ještě dojelo. Pavel s Dejvem vyrazili směr bouda pro věci a já jsem byla svěřena ochozákům. V počtu sedmi lidí jsme se tedy vydali do Ochozské jeskyně. Kopalo se ve Zkamenělé řece. Ale než začali putovat kýble, došlo prvně k odebrání vzorků písků. Bohužel poté muselo pár lidí z časových důvodů pracoviště opustit, ale naštěstí byli za chvíli nahrazeni Bobem, který dojel s rodinou a s vrtačkou a za jeho pomoci došlo k upevnění kladky, která výrazně ulehčí těžbu z čelby. Konečný počet vytažených kýblů byl 54 a množství doprovodných písní bylo minimálně stejné 🙂 .
Kolem třetí hodiny nám Laďa oznámil, že už musí jet, což pro nás znamenalo, že jdeme taky, jelikož kufr Laďova auta sežral naše věci a my je chtěli zpět. U aut jsme se rozdělili, Béďa s Laďou odjeli směr Brno a já s Klvaňovci jsme šli na Hádek ulovit něco k jídlu. Na Hádku jsme se potkali se Skiritem (a slečnou) a s (hrabětem) Káčulou. Příjemně jsme pokecali a nabrali morál na cestu v dešti na boudu. Na tu jsme se vydali už jen já a Dejv. Na konci nekonečné cesty ustali i nadávky na déšť, když jsme zjistili, že Zuzanáč zde má auto a tudíž bude bouda krásně vytopená.
Po doklouzání se na boudu jsme pár hodin pokecali se Zuzanáčem. Ten tu byl od pátku s dcerou a byli bádat na Ponoru (mimo jiné bloudovské aktivity samozřejmě 🙂 ). Ani Standa s Erikem nelenili a navštívili mystické tajemné podzemí – viz fota.

Zapsala Zuzu

Spustit prezentaci

Zápisky z našich bádacích akcí jsou v poslední době takové nemastné neslané – protože obvykle akce probíhají podle podobného schématu. Sobota 10.1. nebyla jiná. To se ráno sejde pár lidí, spravují dráhu a dloubou v díře, po obědě přijdou další, plká se a hoduje se, ranní směna odchází a odpolední se připravuje.

Mezitím jistý jeskyňář posilněn čtrnáctistupňovým pivem neustojí posed na skruži a vytvoří v blátě tzv. bambino závrt. Postupně v díře mizí další lidé. Libor (6-20) mohl po roce zkontrolovat, jak vypadá naše stále ještě díra menších rozměrů a významnosti, holt na severu krasu tento typ jeskyní vymírá ;).

Celkem bylo po akci na účtu 40-50 čárek – ovšem místo obvyklejšího piva tyto znázorňují počet lóden vytahaných z čelby na povrch. Následuje hromadný úprk na Hádek a v neděli se obyvatelé boudy mění na zpracovatele dřeva.

Na závěr ještě spešl poděkování – Béďovi (6-11), že mě ráno hodil k díře, neznámé paní, která mě při pochodu z Brna do méně obydlených končin svezla velkou část cesty a též neznámým dobrodincům ze skupinových řad, kteří pomohli vzít baterku a sundat vrátek, čímž ulehčili práci Bobovi.