Speleohistorický klub Brno

…aneb report z akce 27. – 28.4.2013

Zprvu nic nenasvědčovalo, že tento víkend bude výjimečný v odhalování podzemních tajemství.

V sobotu jsme se oba Dejvové potkali na cestě k boudě a zjistili, že základna nejeví známky přítomnosti živých tvorů (jeskyňářů, nikoliv pavouků). Dopoledne dorazil Lukin a Kuča a začaly práce na „tunění“ boudy. Kuča přinesl madlo ze Škody 120, které jsme po boji s tupými vrtáky (nejsou tím myšleni přihlížející členové skupiny ;o) připevnili na dveře základny a seřídili panty, takže dveře už jdou lehce zavírat i zvenku.

Kuča s Lukinem sestoupili do Ponoru, aby zjistili, kolik vody zůstává v koncové partii po jarním tání. Dlouho se nevraceli, tak jsme s Dejfem vlezli pod 2. žebřík a provedli několik fotek – chtěl jsem mít zachycenou Bobovu sondu, vykopanou na minulé akci. Naznali jsme, že budoucí transport vaniček s blátem bude díky sondě méně plynulý, ale zato se zde teď lépe fotí, když si „model“ může stoupnout do sondy ;o).

Kluci vylezli z jeskyně kompletně promočení, takže šlo snadno uhodnout, že neprováděli jen revizní sestup. Rovnou vycákali většinu vody přes puklinu v čelbě do dalšího pokračování – a popisovali, jaké zvuky vylévaná voda prováděla. Vypadá to, že za koncovou štěrbinou voda padá dolů v úzkých meandrech.

[Pokračování →]

Viry nepatří mezi klasické organizmy pozorované v jeskyních. Už jenom proto, že nejsou vidět pouhým okem a zároveň nejsou řazeny mezi živé organizmy. Právě proto mě velmi zaujala jejich případná existence a míra prozkoumanosti v jeskyních.  V České republice neexistuje bohužel jeskyně, která by byla prozkoumána pomocí molekulárně biologických metod. Nejbližší od nás je jeskyně Domica na Slovensku a Alpine Ice Cave v Rakousku u obce Werfen. Celkem na světě bylo takto prozkoumáno jen 55 jeskyní.

[Pokračování →]

Zima ještě nepředala plně své žezlo jaru, mrazivý vítr dával tušit radostné chvilky při navlíkání se do overalů, přesto se nás v sobotu ráno na boudě sešla téměř plná sestava. A když k tomu připočítáme hosty – Leoš, Bob, Růža,  bylo jasné, že blátotěžba v Ponoru půjde jak po másle. Během akce nás navštívil i Zuzanáč se synem.

Zprovoznili jsme novou kladku, takže bláto putovalo od esíčka u ešusu rovnou ven z díry. Na čelbě opět bylo jezero vody. Zároveň probíhalo vyklízení meziskládek z ostatních částí jeskyně. Když všichni vylezli z jeskyně, Bob zůstal před plazivkou pod 2. žebříkem a zkoumal sedimenty a vodu v nich mizící. Po chvíli jsem se za ním přišel podívat a kromě Boba spatřil i jím kopanou díru napravo od žebříku.

Zahájili jsme tak další akci, kdy Bob dole kopal průzkumnou svislici, já těžil bláto z meziskládky pod 1. žebříkem a Dejf obsluhoval kladku. Celkově jsme na povrch dostali 80 kýblů sedimentů. Bob v šachtě zatím nenarazil na nic než sedimenty a snad se v tomto místě bude pokračovat s kopáním a neposlouží jen jako odkladiště bláta z čelby…

Po akci jsme jeli do Vavřince na Večer s jeskyňáři, kde jsme mj. shlédli dobový film zachycující, kterak pán Absolón v Macoše řádil.

V neděli jsme zajeli přiložit ruku k dílu do Závrtu U Hrušky, kde jsme otestovali novou těžební dráhu a vytahali nějakých 50 kýblů ze sondy.

Po pracovní akci následovala odměna zvaná Horní Suchdolský ponor. Při této dávce tělocviku jsem naznal, že co zvládnu zdolat já, musí dokázat opravdu každý nesportovně založený člověk a že bych tak mohl sloužit jako etalon. Všechna ta námaha v nízkých chodbách stála za to – do červena zbarvená výzdoba v dómu Juniorů či prostorná, 21 metrů hluboká propast zvaná Suchdolské Mystérium, zkrápěná vodou, kde je nezapomenutelný pohled ze dna na lezce na vrcholu žebříku – tedy na blížící se světýlko vysoko nad hlavou.

Díky všem za plodný bádací víkend korunovaný exkurzí v krásné lokalitě.

Spustit prezentaci

Pryč je romantická krajina zřícené dobývky těžební komory na Příčné hoře. Jak pokračuje ostraha propadu Žebračka ve Zlatých horách? Oplocení propadu plotem jako z koncentračního tábora, kamery a elektronická čidla. Doplněny jsou i dotykové kabely a senzory. Vše je napojeno na pult služby, která tuto díru do země sleduje. Vítejte v Absurdistánu. A takto vypadá propad v zimě.

Spustit prezentaci

Včera jsme se v pozdních večerních hodinách vydali ve složení Standa, Erik, Tomáš, Dave Luv a Majda do jeskyní v masivu Stránské skály (mimo uzavřenou jeskyni č. 4). Ve štolách + jeskyních jsme zaznamenali 3x vrápence malého a 1x netopýra velkého. Standa vysbíral plný pytel odpadků.

Provedli jsme zápis do jeskynního deníčku, nacházejícího se v koncovém dómku Medvědí jeskyně za plazivkou „kulodrťkou“ (při jejím prolézání se mi do riflí dostal kámen s příslušným efektem). Majdu prolézání jeskyně velice zaujalo (bodejť by ne, šlo jí to výrazně rychleji než mně ;o) a uvidíme se tak s ní jistě i na dalších akcích.