Speleohistorický klub Brno

V pátek jsme se postupně sjížděli na boudu – proběhla aklimatizace a naražení první bečky. Jak už to tak bývá, přátelsky jsme popili a aj ta kytárka se vytáhla 🙂

V Sobotu ráno se osazenstvo boudy, obohacené o Petra a dva televizáky, vydalo do Ochozské. Úžasná prolézačka, jeden by ani neřekl kolik krásných zákoutí tato jeskyně ještě skrývá. Navíc všichni přítomní byli svědky přerodu horolezce Petra na jeskyňáře – nějak temu propadl 😀

Když jsme všici vylezli na denní světlo a byli v tomto zákoutí údolí Říčky, rozhodli jsme se navštívit Netopýrku. Já osobně jsem v ní v overalu byla poprvé a překvapila mě spoustou odboček a rozlohou. Jen tak tak jsme NEbyli svědky jak musí někoho zachraňovat z Netopýrky – jeden Myotisák se zas rval kam neměl, ale popasoval se s tím 🙂 Nadšení z prolézání jeskyň se naše banda rozhodla zalézt ještě do Malčiny. Tu jsem si já odpustila a pozvolna se vydala pěsky pod Hádek se oprat – po prolezení jedné zkratky v Ochozské jsem zrovna po fialkách nevoněla 😀 Postupně jsme se tu slezli všici, obžerstvili se a i s Myotisáky (Foxem a Staňou) vyrazili na boudu.

…mezitím na ZUBu…

Mezitím na ZuBu probíhala pracovní akce. Ruku k dílu zde přiložili Kůča, Kač, Zuzanáč (tito tři s sebou měli aj prcky – svoje a vypůjčené), Šlimec, Golémek, Skirit a Dejv se Sovičkou. Vytáhli dvě rundy lóden a vyrazili za náma na boudu.

Proběhlo naražení druhé bečky a už jsme přátelsky popíjeli kdoví dokdy do rána, kytárka se vytáhla – řádně jsme si zabékali a došlo aj na špekáčky a kamňáčky 🙂 V neděli se postupně vytratili lidi ku domovům. Béďa s Kůčou a Petrem vyrazili na ZUB. Naplnili jednu rundu lóden (čeká na dně Severní). Béďa s Péťou domluvili jednomu mazlíkovi – nechtělo se mu na denní světlo, ale teď už se bude chovat rozumně. Kůča se na čas ztratil ve VYVE a dle zpráv potichu neodjížděli 😉 Já s Kubou jsme pouklízeli boudu a večer se za pomoci statečných Křenováků podívali na dno druhé bečky 🙂

Spustit prezentaci

V pondělí 3.4. jsme využili příležitost, kdy šel Tonda Tůma do Amatérské jeskyně odebírat vzorky a spáchali tak pěknou exkurzi. Nakonec jsme došli až do Katedrály Jiřího Šlechty v bělovodské větvi, tedy včetně překonávání Dlouhého jezera na voru. V jeskyni byl velice nízký stav vody – Chrochtadlo nevydávalo svůj typický zvuk.

Při průchodu rozlehlými chodbami jsem přemýšlel, co kdyby se Absolonovi v roce 1934 bývalo povedlo objevit Amatérku přes závrt Městikáď – jeskynní koridor je jako stvořený pro turistický vláček. Možná i podzemní prodejna párků by se uživila. Ale ne, žertuji – v dnešní době by na jejím místě stála už jen tabulka: Vstup na speleoferatu povolen pouze v přítomnosti provozovatele.

Děkujeme Tondovi za možnost návštěvy jeskyně nepatrně větší, než jaké máme na jihu krasu :).

Spustit prezentaci

Na sobotu 11.3.2017 bylo při předchozí akci domluveno datum dalšího bádání na ZUBu. Ovšem podle stavu přihlášených na doodlu se dalo očekávat, že to s účastí nijak růžové nebude. Nakonec jsme se tak na ZUBu sešli jen 4, ovšem velice silná kdysi tradiční sestava – Bob, Dave Duna, Dave Luv,  Míša.

Cíl akce byl jasný – v duchu hesla dnes jsme na závodech pořádně máknout a zahlubovat pokračování chodby z Nohsledů. Kromě toho i odtěžit materiál, který se vysypal na začátku chodby po pravé straně. A uspěli jsme – jeskyni během 6 hodin miniakce opustily celé 4 rundy lóden, v každé 12 kusů. K tomu nám hodně pomohly i Bobovy úpravy vozíku našeho alveku – tak hladce už dlouho lódny Trucchodbou nesvištěly. Někteří z nás si i přes vysoké těžební tempo zvládli při práci zpívat – hitem se staly písně  Jen růžová to může být a v závěru i Už mi lásko není 20 let  ;).

Stav chodby před, při a po akci je zachycen v galerii.

Spustit prezentaci

V pátek večer jsme se postupně slezli Pod Hádkem. Proběhlo nějaké to občerstvení a obžerstvení a vyrazilo se do Ochozské a na ZUB. Já s Dunou za doprovodu 4 členů z 6-11 jsme vyrazili do Šikany. Na vlastní kůži jsem si vyzkoušela, že toto místo opravdu dostává svému jménu. Díky chybě, že lódna lezla až za mnou, jsem se musela popasovat s úkolem protáhnout ji ve velmi úzkém prostoru kolem sebe. Nicméně jsem to zvládla a chybu jsme neopakovali 🙂 Práce se udělalo dost. Na konci akce Laďa navštívil nové volně průlezné metry a prý „na další akci už to bude!“, tak uvidíme. Kolem půlnoci jsme vylezli a já s Béďou jsme se transportovali na boudu. Tam na nás čekali Kač s Najdou a Zuzanáč, kteří udržovali teplo a přítomna už byla pracovní četa ze ZUBu – Standa, Kůča a Pavel (6-12). Na druhý pokus jsme úspěšně narazili bečičku od Kůči, takže jsme přátelsky popili cca do 4 do rána.

V sobotu se většina velmi rychle sbalila a přesunula na ZUB. Já s Béďou jsme pouklízeli boudu a já se pak nechala odvézt k ZUBu. Tam už těžba jela v plném proudu. Kromě lidí z boudy tu byl aj Bob s Pyromanem. Já jsem zaujala místo na povrchu a měla jsem co dělat, abych klukům stačila. Vytahalo se několik rund lóden a na povrch se dostalo aj kamenivo z VYVE. Končili jsme kolem 4 odpoledne a spokojeni s odvedenou prací jsme roztlačili Boba a vyrazili k domovům.

PÁTEK

Nechala jsem se odvézt z Břeclavi mojí drahou polovičkou až na boudu. (Pro seveřany: „Ano, čtete dobře, nejen že vozí jižanskou královnu domů, ale už i do jejího království 😀 :D) A neb jsem byla po noční, vytuhla jsem a Kuba pokračoval na sever. Vzbudil mě až telefonát – jestli dorazím Pod Hádek. Po třech hodinách spánku to bylo nad mé síly a tak jsem roztopila skoro vyhaslá kamna a pokračovala v započaté činnosti. Vzbudili mě až kolem deváté hodiny večer další příchozí. V rozmezí pár minut, ale každý z jiné strany, dorazili Erik, Marťas a Saigon. Kolem půlnoci začalo být na boudě těsno. Z děr se vyhrnuli Staňa, Lazar, Kůča, Béďa a Reprák, kteří byli kopnout v Ochozské a na ZUBu – nutno dodat, že utvořili dvě družstva soutěžící o metry a tudíž akce proběhli současně! Pod Hádkem nabrali hosty – Romana s paní učitelkou. Takže jsme přátelsky popili cca do 4 do rána a aj ta kytárka se vytáhla a nejen jedna 😀 [Pokračování →]