Speleohistorický klub Brno

jeskyně Plošiny Skalka, historické podzemí

Speleohistorický klub Brno header image 2

Boj s přírodou na Zubu aneb první propojení komínu s Centrálem

Úterý, 12.12.2017 - 8:23 · Komentářů: 6

Postup do volné dutiny v komíně a odtěžení předkopaného materiálu z minulých dvou akcí – to byl hlavní cíl další sobotní celoskupinové akce speleohistoriků. K postupu zbývala jen “maličkost”. Uvolnit poslední zaklíněné skalní bloky, které vytrvale brání postupu vzhůru. Na jejich cílené likvidaci jsem začal s Bobem pracovat brzo ráno s tím, že ještě dopoledne přijde posila zbytku skupiny.

Komín je v koncovém místě úzký tak, že se sem bezpečně vejde jen jeden člověk. Nechal jsem tedy Bobovi tu čest vyřešit ucpaný průlez a jal se po delší době sondovat čelbu Trucchodby, kde nyní těžba stojí. Skalní strop a celá chodba se tu dál snižuje a potápí do mocných vrstev sedimentu.

Bob mezitím pokračoval v odstraňování skalní ucpávky v komíně. Původní skalní blok, který měl rozměry cca 80*40*70 cm, se podařilo rozdělit na cca 10 kousků. Část se již dříve podařila bezpečně shodit dolů, ale největší skalní blok (má rozměr cca 70x30x40 cm) zůstal ležet na popukané klenbě ze zbylých 3-4 kamenů, které se na jedné straně opírají o skalní stěnu, zatím co druhá strana je zabořena v sedimentech Katčiny síňky. (Síňku pojmenoval Bob po své ženě, ale v širším smyslu je věnována všem naším manželkám a přítelkyním, které se o nás strachují, jestli se jim ve zdraví vrátíme z jeskyní domů) Nebylo možné pokopat zbylé kameny klenby, protože hrozilo sesutí kamenu do boku – na kopajícího. A tak se jej Bob pokoušel odsunout do síňky, což se více než nedařilo.

Po několika marných pokusech o posunutí kamene se z povrchu nahlásil naším ventilačním komunikátorem Standa, který nám ale jen oznámil, že musí dojet pro jednoho našeho – teď už dlouhodobě nepojízdného – jedince. Ze zbytku skupiny už neměl přijet nikdo. Mírně rozčarováni jsme tedy s Bobem začali vytahovat natěžené lódny z minulé akce na Centrál – ve dvou. Po necelých 2 hodinách se Standa vrátil s Kučou, který přizval ještě i Pyromana a rozjeli jsme těžbu. Krátce se stavil i Glum (ZO 6-11) s rodinkou a pomohl nám dostat několik lóden na povrch. Takto jsme vytahali asi tři rundy lóden. To už byl Bob opět v komíně a zkoušel další z pokusů o vyřešení balvanu.

Bobovi zde předávám slovo:

„Při snaze o další rozpojení kamene se mi z hlíznatého vápence odloupl jen malý kousek. Následoval tedy pokus kámen znovu vyklínovat, nadzdvihnout, otočit a natlačit do síňky. Téměř se mi to podařilo, ale v poslední chvíli se kámen stočil, sklouzl z připravené konstrukce a začal se posunovat do díry (při váze kamene přes 80 kg si v takovou chvíli člověk udělá hnědý proužek nejen vně overalu protože tu není dost místa…). Kámen byl příliš těžký, než aby se ho podařilo zasunout na původní místo. Naštěstí se jej podařilo zaseknout napevno mezi stěny a skalní klenbu se zbylých kamenů… člověk se pod ním necítí úplně bezpečně. Další snahou tedy bylo hodinářskou prací jej posunout a nasměrovat jeho pád bezpečně dolů. Kámen je ale zaseknutý pevně a při jeho viklání hrozí rozpad zbylé skalní klenby a nekontrolovaný pád na drzého odvážlivce. Nezbývá, než se znovu pokusit o rozpojení kamene nebo opěrné hlíny pod kamennou klenbou na dálku“

Po natočení balvanu do poměrně nebezpečné pozice zde Bob práci pro dnešek raději ukončil. Během tohoto jsme na Centrálu zjistili, že se dá s Bobem v komíně přes skálu bez problémů domluvit! Kuča postupně prolízal jednotlivá místa v okolí a nakonec bylo vytipováno jako nejbližší místo od komínu prostor nalevo od žebříku v Centrálu. V tomto místě jsme tedy provedli zkušební vrt. Během chvíle Kuča ohlašoval průnik do volné prostory – tloušťka vápence je zde pouhých 30-40 cm. Vzniklým otvorem po vrtáku na nás za chvíli z druhé strany svítil Standa svojí čelovkou. Centrál a komín jsou tedy propojeny – i když jen zkušebním vrtem. Vrták zde vylezl půl metru nalevo od blokujícího balvanu, jen asi o 15 cm níže. Vylezli jsme na povrch a o novinkách jsme se podělili i se Zuzanáčem, který se na nás přišel podívat.

Příště budeme pokračovat s dalším pokusem o bezpečné shození blokujícího balvanu do pokračování v komíně. Ten se už začíná přibližovat na úroveň úžinky nad Centrálem paralelně se vstupním komínem do jeskyně.

Vrták provrtává vápenec mezi Centrálem a komínem (pohled z komína)

Šířka provrtaného vápence – Kuča ukazuje na vrtáku

Zaseklý skalní blok v komíně

Místo propojení komínu a Centrálu (červený křížek)

První paprsky prochází vrtem z komína do Centrálu

Tags: Zprávy z akcí

komentářů: 6 ↓

  • 1 Dave Luv // Úterý, 12.12.2017 // 21:30

    Gratulace, borci. Člověk začíná věřit, že se fakt bude brzo dát těžit jen ve 4 lidech z pokračování za Nohsledy až nahoru.

  • 2 Climber // Úterý, 12.12.2017 // 23:20

    Paráda! Veliká gratulace. Brzo se zastavím na výpomoc!

  • 3 Duna // Středa, 13.12.2017 // 8:30

    Když se nám podaří spojit komín přímo se vstupní šachtou, budou stačit na těžbu z čelby na povrch jen 3 lidi. Což je super, když lidí ze skupiny chodí na akce čím dál míň…

  • 4 Standa // Středa, 13.12.2017 // 9:35

    Na to se těším, to pofičí sedimenty pryč rychle 🙂

  • 5 Maty // Středa, 13.12.2017 // 14:42

    Není nad to, když se cesta z čelby na deponii takto zkrátí 😉 Dobrá práce!

  • 6 BoB // Středa, 13.12.2017 // 22:58

    Mám radost. No ale, co to dalo přemlování… 😉

    Ono vlastně limitně budou stačit 2 lidi a z toho jeden ani nebude potřebovat čelovku… 😀

    Ale stejně to bude fuška-přeci jen tam máme vagón hlíny – v Nohsledech, před Nohsledy. za Nohsledy… Zas přibudou nějaké metry…