Speleohistorický klub Brno

jeskyně Plošiny Skalka, historické podzemí

Speleohistorický klub Brno header image 2

Kniha Jaskyne svetového dedičstva na Slovensku

Neděle, 2.8.2015 - 15:41 · Komentářů: 2

Cože? Recenze odborné publikace na stránkách klubu jeskyňařících alkoholiků? Ale ne, do recenze má tento článek daleko. Jen jsem zrovna dočetl zajímavou knihu, která je jako dělaná pro začínající jeskyňáře. Má 160 stran, vydala ji Správa slovenských jaskýň v roce 2005 a formát je o něco větší než A4.

Knihu jsem dostal jako dárek od kamarádky po návštěvě Ochtinské aragonitové jeskyně. Koupila ji v prodejně suvenýrů za cenu 12 euro. Ač název evokuje styl „to zase budou vyjmenovávačky zákonů o ochraně přírody a k tomu velikánský fotky“, není tomu tak. Po zběžném prolistování jsem věděl, že ji poctivě přečtu. Zahlédl jsem totiž slova jako koroze, eroze, či proudění vzduchu v statické jeskyni, doplněná obrázky a bez přemíry latinských slov. Porozumět textu tak dokážou i čtenáři bez 2 titulů před jménem a jednoho za jménem.

Kniha se zaměřuje na oblast Slovenského krasu (Domica, Gombasecká j., Silická ľadnica…) + 2 další významné jeskyně (Dobšinská ľadová a Ochtinská aragonitová). Pokrývá vše podstatné o krasové geologii, hydrologii, klimatu či vzniku výplní. Neobsahuje nadbytečné stovky tabulek a grafů či nic neříkající fotky chlapů v rudých overalech s hořícím acetylenem nad ksichtem. Naopak, zobrazeny jsou detaily popisované v textu – často pomocí přehledných schémat. I laik tak pochopí, jak např. vznikla Smuteční vrba v Ochozské jeskyni.

Ano, pro někoho problémem může být slovenčina. Tím nemyslím jazyk jako takový, ale slova, která se v češtině úplně liší. Kromě jmen zástupců z říše zvířat a rostlin se jinak řeknou i některé speleologické výrazy. Naštěstí jsou v knize dobře fotograficky zachyceny, takže i řadový tahač kýblů si odvodí, že mäkký sinter znamená nickamínek nebo že lastúrovité jamky jsou facety.

Rád jsem si rozšířil knihovničku o zmíněný titul. V době, kdy jeskynní témata zachycují převážně běžně dostupné knihy fotoorgasmické (celostránkové fotografie nejlépe z Amatérské jeskyně na krásném papíru), případně hůře dostupné publikace akademické (tabulky tvořené v 70. letech na psacím stroji doplněné nezbytnou směsí bifurkací, fluviálů či sufozí, jejichž význam musí laik dohledávat na internetu), jde o vítané zpestření.

Tags: Ostatní

komentářů: 2 ↓

  • 1 vila .amaalinka // Neděle, 2.8.2015 // 18:27

    Velmi vtipne napsano, s nadhledem a smyslem pro humor, je videt, ze autor zna problematiku jeskyni a taky ze si vsima jazykovych rozdilu mezi cestinou a slovenstinou.
    Slovenske jeskyne jsou krasne a opravdu stoji za to je navstivit, treba jen zminovanou Dobsinskou ledovou jeskyni nebo Ochtinskou Aragonitovou jeskyni.
    Prectete si take tuto knihu o slovenskych jeskynich, protoze kniha stoji za precteni a jeskyne za navstevu -:)
    Zdravim do Slovenskeho raje a okoli.

  • 2 Dave Luv // Neděle, 2.8.2015 // 19:58

    Vílo, kdybych měl napsat něco jako pohled z turistického hlediska, tedy zda navštívit jeskyně v ČR či v SR, určitě by to vyhrálo ČR. Úroveň služeb je v ČR vyšší (možnost rezervace vstupu do jeskyně na určitou hodinu, u některých jeskyní bezplatné parkování, přehlednost webu správy jeskyní) a ceny za vstup do jeskyně jsou v ČR poloviční (za focení ještě výrazně nižší).
    Naopak jeskyně v SR vedou v bezplatném WC (alespoň u jeskyní, které jsem zatím navštívil). Cesta autem k Ochtinské jeskyni byla výborně značená, ale vlastní příjezdová komunikace k areálu byla tankodrom, výrazně horší než lesní cesta, která vede k naší jeskyňářské základně.