Speleohistorický klub Brno

V nadpisu vás trošku klamu, je to celý termín akce, ale já osobně jsem se mohla účastnit až od neděle. V loňském roce jsem se do Tisovce nedostala a mohla jsem pouze slintat nad články od Luboše a od Dagmaráků o tom, jak opět vyhlásili několikrát válku zdejšímu sedimentu a nakonec opět války vyhráli.

V neděli dopoledne jsem měla v Brně sraz s Čendou a vyrážíme na nekrátkou cestu do Tisovce. Po příjezdu jsme rovnou zaparkovali v Hlbokém járku a vyrazili k jeskyním. Ano, množné číslo je na místě, v loňském roce zde moraváci otevřeli a měli objevy hned na dvou lokalitách, které jsou kúsek od sebe. Bádací četu ve složení Dušan, Bohoušek a Matouš s Arankou jsme našli u jeskyně Pasca. Tato jeskyně má docela nenápadný portálek na to co ukrývá. Pár metrů za vstupem se chodbička rozděluje, doleva k asi 6m propástce a vpravo jsme slyšeli funějícího Bohouše, ale též zvuky kopání, takže tam žádné nemravnosti neprováděl. Zaujali jsme místo na povrchu a Matúš s Ary zalezli do propástky poškádlit jednu z chodbiček na jejím dně. Po pár hodinách kopání jsme to zabalili. Bohouš vylezl se slovy, že to místo kde kopal by nazval Dómek BEZNADĚJE, že to tam nijak růžově nevidí. Ale rozhodli jsme se, že mu nebudeme věřit a naději si ještě vzít nenecháme. Ale pro dnešek jsme se přesunuli do Tisovce, stavili jsme se pozdravit Paťku a Semišáka, nadlábli se pizzou a vyrazili na základnu na Suchých dolech, kde na nás čekal Čenda, neb původní plán byl pouze vyzvednout nákup u Paťky, tak se rozhodl jet hned nahoru. Naštěstí nás ani slovně ani pohledy nevraždil, naopak byl rozdělaný oheň, tak jsme ještě chvíli poseděli, něco si opekli a odebrali se na kutě.

V pondělí jsme po snídani vyrazili opět do Hlbokého jarku, tentokrát do jeskyně Překvapení. Ta je o něco méně nenápadná než j.Pasca – když dojdete ke vstupu, vidíte téměř kolmou šluchtu dolů, na ní navazuje vertikální komínek, který se v loňském roce zahluboval. Takže nyní je na dně komínu průlez, kterým se dostanete do vyzdobené síňky. Tu uprosdřed hyzdí velká hromada sedimentu a to byl náš dnešní cíl – vyčistit to tu. Chlapy zaujali pozice a já s Arankou jsme se poctivě střídali při kopání. Naše ženské duo nakopalo krásných 110 kýblů, síňka byla čistá a my utahané, ale spokojené 🙂 Na povrchu jsme se najedli a vyrazili ještě na sousední lokalitu. To, čemu Bohoušek říkal dómek Beznaděje, je prostora, téměř celá ucpaná jedním velkým mazlíkem, snažili jsme se ho co nejvíce obnažit od hlíny a pak se mu řádně domluvilo. Neb počasí venku jasně naznačovalo, že se něco chystá, rychle jsme si pobalili věci a vydali se na ústup. A právě včas, příroda se rozhodla tuto magickou noc 30.dubna pro řádnou očistu, déšť silně bušil do střechy základny a hromy doplňovali tuto melodii. A my? My jsme se za svitu karbidky najedli a poté rozprávěli u flašky borovičky 🙂

V úterý jsme se probudili do děštěm provoněné přírody, ale už za svitu sluníčka. Byl den odjezdu, ale nechtěli jsme to jen tak zabalit, vyrážíme tedy znovu k j.Pasca a pokračujeme v těžbě v pravé odbočce. Dostáváme se do závalu, něco jde ručně odebrat, tak se do toho pouštím a díky tomu vám můžu dát jednu radu – je hezké když se dvakrát ptáte, jestli pod váma nikdo není, že budete házet větší šutr, ale nebuďte jak já a kromě starosti o druhé si zjistěte, kde máte své vlastní nohy !! 🙂 Takže co šlo jsme rozebrali a kolem poledne nás opouští Bohoušek s Čendou. Já, Aranka, Matúš a Dušan jsme ještě trochu pokopali, ale naznali jsme, že si něco necháme i na příště. V Tisovci jsme se stavili ještě na odjezdovou pizzu a už ve večerních hodinách jsme vyráželi na cestu domů.

Ráda jsem se této akce účastnila a doufám, že se do Tisovce letos ještě minimálně jednou vrátím.

Účast:
6-01 Býčí skála – Čenda
6-08 Dagmar – Aranka, Matúš
6-21 Myotis – Bohoušek
6-26 SHKB – Zuzu
Speleoklub Tisovec – Dušan Hútka

Fotky od Matúše

Fotky od Čendy