Speleohistorický klub Brno

Na sobotní akci přislíbil Kuča svou brzkou účast, čemuž však málokdo věřil, takže jsme se s Davem D domluvili na srazu v busu. Ovšem Kuča se překonal a ač neprovozuschopný, dokázal zaškolit Dejva D na obsluhu sytiče, 4-stupňové převodovky a dalších netypických prvků mercedesu. Při cestě tak bylo často slyšet Kučův pokyn Nech to klózat, kterým usměrňoval Dejvovo týrání vozu.

Úspěšně jsme dopravili pana Kučeru domů, podívali se s dětmi na Prasátko Pepíka a opět jsme Kuču paní Kučerové zabavili. Zbytek cesty na ZUB už řídil Kuča a na jeho řezání odbočky asi nebude rád vzpomínat řidič, kterého jsme potkali v protisměru.

Dave D zajistil výrobu nového vrátku, který jsme úspěšně otestovali vytažením 4 kýblů z Jižní propasti. Před pokračováním propástky v Jižní však byl spadlý velký blok, který bránil Kučovi v bližším seznámení s propástkou. Zkusili jsme jej připřáhnout na popruh a vytáhnout vrátkem – leč pohnuli jsme s ním jen o několik cm a trojnožka se naklonila asi o metr, přestože jsem na její noze seděl – takže jsme přímé vytažení zavrhli a začali do šutru bušit kladivy. Ani toto nepřineslo kýžený efekt, takže konečné řešení v otázce kamene bylo připraveno pro odpolední směnu.

Kuča při práci vypotil zbytky alkoholu a odjel na odpolední výlet s rodinou. Dvojice Dave Luv + Dave D se vrhla do Trucchodby. Plánem bylo kopat při stropu – pro případ, že by chodba nebyla v celém průřezu zasedimentována. A můj předpoklad se splnil – po chvíli kopání se oddělila nejvyšší vrstva a ukázal se volný strop, od kterého byl sediment odsedlý asi o 3 cm. Okem se do volné škvíry zatím moc podívat nedalo, ale na fotkách lze vidět, jak je strop krásně rozpukaný a kalcitové žilkování se snoubí s lesknoucími se kapičkami vody. Už při minulých akcích byla na čelbě cítit vlhkost a nyní v stropní trhlině voda doslova kape. Průvan jsme však nezaznamenali.

Za pomoci nového vrátku a po chvíli domlouvání kladkám koloběžkám jsme z díry vytáhli dalších 15 kýblů a předali žezlo 2. směně – přišel Lukin a Erik a provedli eliminaci bloku v Jižní. Večer se však posíleni o Kuču a Zuzanáče k díře vrátili a došlo k 3. směně – již nic nebránilo k nalezení nad pokračování propástky a spuštění se dolů…

Kuča nabídl Lukinovi, aby propástku odpanil, leč nakonec díky svým ideálním tělesným minirozměrům toto musel provést sám. Po hlavě se začal soukat do pokračování, kluci jej jistili za lano přivázané k noze. Kuča pod ústím spatřil asi 3 metry hluboké pokračování propasti, které se v této hloubce napojovalo na generální puklinu a viditelné bylo pod zaklíněným kamenem další pokračování, sahající do hloubky asi 4 metry. Jelikož však šel Kuča dolů po hlavě, neměl moc možností provést podrobnější průzkum, takže se pokusil o návrat, k čemuž mu však gravitace nikterak nepomáhala.

Nebudu zde líčit utrpení, které Kuča prožil, než byl silnými hochy protažen zpět přes ústí propástky. Přivázaného za nohu a taženého za ruku jej dlouhé minuty procpávali zpět. Na oslavu postupu a úspěšného vyproštění jistě padlo nemálo alkoholu.

Proto byla provedena další domluva kamenným blokům v ústí propástky, na jejíž výsledek se v neděli přišli podívat Marťas, Dejv a Zuzu. Čeká nás ještě dost práce, než se propástka stane přístupnou i pro jeskyňáře nekučových rozměrů. Zajímavě se však vyvíjí i postup v Trucchodbě, takže jsou tu dvě možnosti, kudy ukrajovat ze zatím neobjevených kilometrů podzemních chodeb pod Skalkou 🙂