Poslední listopadový víkend byla akce skupiny spojena s tradiční akcí pro veřejnost – „Dnem otevřených skruží.“ Byla by totiž fakt škoda, kdyby se lidé z blízkého a širšího okolí neměli možnost na vlastní oči přesvědčit o plodech naší práce v ZUBu. Letos však zájem o naši díru překonal všechna očekávání. V pátek jsme se postupně sešli na boudě Anča, Kuča, Mates a Dejv večer proběhl v decentním duchu plánování a příprav nad den D. Ráno Mates vyrazil pěšky a zbytek autem k Zuzanáčovi, kde jsme nabrali další nezbytné vybavení a přenesli ho k jeskyni, kde jsme se potkali se Saigonem. Uprostřed příprav ještě před oficiálním začátkem akce se zjevila první skupinka asi osmi odvážlivců, kteří nás ihned obdarovali domácí slivovicí. Vzhledem k tomu, že bylo potřeba jeskyni ještě lehce doladit pro bezproblémový vstup exkurzantů, ihned nám přišly vhod naše esa v rukávu – Kučova unikátní výstavka historických jeskyňářských a hornických svítidel a Ančina geologická krasová miniexpozice. Výklad našeho mediálně nejznámějšíhočlena výboru ⟨™⟩ byl už sám o sobě zážitkem, který na jiných exkurzích určitě nenajdete. Návštěvníci chodili průběžně celý den, takže jsme se nezastavili ani na chvíli a celkový počet 41 lidí je novým rekordem našich veřejných akcí. Někteří se sice neodvážili slézt až dolů na dno Východní propasti, většina si však se zájmem prošla ZUBový okruh, několik dokonce i pasáže mimo něj (VyVe). Skautky a skauti z Modřic dokonce úspěšně přesouvali po lanovce plnou lódnu a nebýt tam taková fronta, hned bychom je zapojili – dětské práce není nikdy dost. Pro osmiletá vlčata a světlušky nebyl problém překonat záludnosti naší díry a tak si možná intenzivnější zážitek odnesly jejich sympatické vedoucí. V průběhu akce se zastavil Standa se ženou a dětmi. Den otevřených skruží utekl rychle, ale rozdávat radost holt stojí dost sil a tak když poslední skupinka úspěšně opustila jeskyni, na původně plánovanou odpolední práci už síla prostě nebyla. Tím spíš, že nás ještě čekalo zakončení akce v podobě oslavy Zuzanáčových kulatin, kdy jsme sice unaveni postupně poodpadali asi dřív, než bývá obvyklé, leč kvalitu večera to rozhodně nesnížilo. Děkujeme tedy všem účastníkům akce za zájem o naši jeskyni a za uznání za naši práci – budeme ji dělat dál.
Akce přinesla i pozitivní ohlasy účastníků na internetu. Vybíráme:
17.9, 2022 v 9:55 · Saigon · Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Black peacock down 26-28.8.22
Není moc horších probuzení po noční, když víte že máte večer vidět Kůču a vzbudí Vás notifikace že umřela Zagorka. Naštěstí se celá záležitost večer spláchla jedním procítěným Černým pávem.
Ráno při čekání na návštěvů Nohsledů se ale ukázalo, že kučova rodinka na cestách měla nehodu, což Kuču celkem logicky hodilo do nepohody. Rodinka byla v pohodě, archivní Fáčko už tolik ne, no.
Celá akce pak nesla jistou zvláštní pachuť. Po té co se povedlo k poledni Kuču vyexpedovat s doprovodem k Rumenovi, kde mohl pospat a pořešit jestli Volvo nebo opravu osy, tak my vytáhli jen nějakých 15 lóden a provedli inspekci pro Nohsledy, kdy nás potěšilo že minimálně Duna to čekal horší. Ale prostě nějak nebyla síla a bylo i tak po náladě. Večer si Kuča vyzvedl skutra simála, a i přes to že jsme puvodně chtěli jet na vzpomínku tak jsme na verandě ztuhle čuměli do soumraku javorů a pak se Dejv, Saigon a Anče zatahli do boudy kde vlastně asi každý po nějakém tom pokecu rád usnul.
Snad to příště bude lepší.
Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Black peacock down 26-28.8.22Tags:Nezařazené
Pracovka v neděli nebývá úplně zvykem, ale nějak se nám to s pracemi a povinnostmi sešlo.
Postupně jsme v sobotu přijeli na domeček. Čekal nás Martin a já s Fjodorem a Olgou jel od Staré Osady a dále po modré. Až za soumraku přišel Dejv. Pár špekáčků na ohni a celkem rychle jsme to zalomili. Tedy jako kdo, Olga se přes noc vyspala prý asi hodinu protože plch je jak známo tvor noční a pokus jej zaplašit světlem zase vyvolal reakci nedalekého vosího hnízda.
Byl jsem docela rád že jsem si své ležení jak bezďáku král udělal na venkovní pohovce. Aspoň tedy tak komentoval moji kombinaci spacáku a kabátů Mates.
Sluníčko nás celkem vytáhlo a pracovat jsme začali něco po plánovaném čase 9:30. S ambicí 60 lóden z čelby. Toto jsme okolo rychlého oběda v 14 hod redukovali, protože náš jinak spolehlivý povrchový tým Olja a Fjodor toho měl po noci s plchy plné kecky, ale i tak jsme se dostali na krásných 51!
Čelba nás zjevně vede dolů a dolů, a některé Dejvovy pichy roxorem vypadají dost slibně. Hlavně směrem šikmo doleva a dolů. Došlo taky k mírnému vylepšení lanovky, kdy po zaražení zlomené násady od lopaty pod ocelové lanko již nedrhneme vozíkem po zemi, což mě a MartinoMatesovi zlepšilo práci. Pozice se střídaly přibližně po 20 lódnách na čelbě, ale mě vyhovovaly pořád různé formy tahání a komunikace s povrchem, což bylo vzhledem k častečné jazykové barieře nutné. Užíval si to zejména Mates který naše pořvávání díró s povzdechem komentoval: „Bezva, dycky sem se chtěl cítit jak v ruským tanku.“
Po úspěších se podzemní sekce této akce stavila u Zuzanáče, kde jsme mu vypili po nabízeném pivku a já zneuctil klozet a jali se čekat na Hádku na divokou linku do Brna s přestupy v Hostěnicicích, protože jsme znalecky zhodnotili že lepší sedět hodinu u pivka, než 40 minut klapat do kopca do Ochoza.
A protože bylo pořád ještě světlo a dobře, vyvstala otázka co s načatým večerem a že zavírají legendární hospodu Tenis na Kolišti. Tam jsme dali po jednom rozlučkovém pětipivu z krýglů Šoproně a z dobrými pocity z pracovky a horším pocitem že mizí fajn divoká zahrádka v centru jsme se vydali každý svým směrem.
Na celkový zápis nějak nemám náladu. Budiž tedy zaznamenána krátká zpráva z emailu s pár poznámkami:
Epesní akce
51 loden, dejv, Zdeno, Saigon, Olga fjodor, Anče.
Nový kolečka, smyca, lano.
Zuzanáč rozpohyboval kladku, my tezili na ponorové z boudy. Občas to vyskočí i tak ale pořád značně zlepšení. Rozjeta kladka je porad u Zuzanáče sem ji nestihl vyzvednout.
Na závěr sme nováčky potahali Lesíkem.
Je minimum funkčních loden, na příští akci kupte lanko očka a kanystry. Účty proplatim promptně.
Zdenda je další velmi nadšený uchazeč ve skupině.
Předchozí akce z víkendu 7-8.5.2021 při které se pokazilo prakticky vše: trojnoha, smyca, kladka, lanko a kolečka vedla k tomu že:
1) Jsem zjistil že do malého Fiata se vlezou hned dvoje kolečka 2) Potřebujem posílit vzduchotechniku (Kůčo…) 3) Obnovili jsme po Koviďárně vybavení díry a nastrojů do potřebných kvalit. Díky všem co si vzali svůj kousek na schánění. 4) Fjodor s námi postavil ze 3 akcích kterých se účastnil již 2 trojnožky! Gratulujeme. 5) Dávný člen Pája nám daroval smycu a zajímavě večer povykládal o vztazích ve skupině v nultých letech.
