Speleohistorický klub Brno

jeskyně Plošiny Skalka, historické podzemí

Speleohistorický klub Brno header image 2

Mlénská jeskyně

Úterý, 6.3.2018 - 19:19 · 1 Komentář

Nedávno jsem dočetl knížku Mlynáři od Babic, která popisuje období komunistického teroru na Třebíčsku začátkem padesátých let – především v souvislosti s působením Ladislava Malého. Dodnes se vedou spory, zda šlo o agenta provokatéra STB, nebo jen o obyčejného dobrodruha či blázna. Každopádně díky jeho nesmyslným partizánským akcím, které vedly až k zabití tří funkcionářů KSČ v Babicích, skončilo jedenáct nevinných lidí po krutém mučení na šibenici, 107 osob bylo v několika monstrprocesech odsouzeno k těžkému žaláři a celé rodiny byly nuceně vystěhovány ze svých domovů do vysídlených Sudet.

V knížce mě zaujala krátká zmínka o jeskyni, která měla L. Malému posloužit jako úkryt. Nicméně ji nakonec nevyužil – důvěřiví lidé mu poskytli pohodlnější úkryt. Že za to později zaplatí životem, nevěděli. Začal jsem po ní pátrat.

Název Mlénská jeskyně je místní a označuje starou průzkumnou štolu. V několika místech se ale propojuje s dutinami, které jsou krasového původu, což je na Českomoravskou vrchovinu celkem rarita. Štola se nachází 8 km jihozápadně od Třebíče na okraji nedávno opravené polní cesty, která vede mezi Šebkovicemi a Horním Újezdem mírně zvlněnou „posvátnou krajinou“ – jak o nich píše Václav Cílek.  Krajinou Jana Zahradníčka, Otokara Březiny, Jakuba Demla. Asi 300 metrů před Újezdským mlýnem se černá otvor v úpatí skály. Vchod byl nalezen náhodně při těžbě písku během druhé světové války. Stáří štoly ani účel není známý, ale pravděpodobně souvisí s těžbou grafitu, která v této oblasti probíhala. Na jaře 1945 byla čerstvě objevená štola upravována na podzemní kryt pro obyvatele z okolí. Během úprav se v krasových škvírách objevily zbytky starých podzemních potůčků.

Ještě nyní je nad vchodem patrná vysoká vrstva pískovce, která nasedá na skalnaté podloží erlánu obsahující kalcit a křemen, který je zřejmý v několika žilách. Hlavní chodba má tvar zaobleného písmene P s několika kratšími rozrážkami. V několika místech jsou patrné přírodní dutiny se škrapy, které končí neprostupnými plazivkami zanesenými sedimenty. V zadní partii je malý komín, který ústí do písčitého nadloží. Chodba má výšku kolem 1 metru, v několika místech je nutné se plazit. Celková délka je se všemi odbočkami kolem 60 m, ale zasedimentované chodby budou ještě delší.

Vstupní otvor

Hlavní chodba štoly

Rýhy po ražení štoly

Přírodní dutiny

Nejzazší část

Návrat k vstupní chodbě

Puklina

Štolu jsem prolezl s Petrem

Pohled ke vchodu

Okolní posvátná krajina ticha – Vysočina

Tags: Nezařazené

1 komentář ↓

  • 1 BoB // Sobota, 10.3.2018 // 22:20

    Krásný článek. Taky ten kraj miluji a jezdím tam za jednou láskou. Však víš. 🙂