Speleohistorický klub Brno

jeskyně Plošiny Skalka, historické podzemí

Speleohistorický klub Brno header image 2

Odpolední připevňování kolejniček v Trucchodbě (5.7.14)

Neděle, 6.7.2014 - 12:42 · Komentářů: 3

Lokalita: ZuB

Dave Luv sice ohlásil akci někdy na sobotu ráno ale souhrn okolností způsobil že se náhodou potkáváme až něco po jedné s Bobem v lese a transportujeme materiál spolu až k díře. Bylo toho celkem dost. Dave po chvíli vylézá. Upevňujem vrátek, dávám oběd a kluci jdou na to. Já musím ještě na základnu pro hadry. Těsně než jsem odešel mihnul se lesem náký Taloš co nás popoháněl do práce a vyklubal se z něj Standa. Na Domečku mě chvíli potrápily asi sesedlé dveře. Vracím se zpět abych si na tom připevňování kolejniček pro transport materiálu vůbec stihl šktnout. Potkávám  Standu který po krátkém průzkumu valil dom, pozdravili jsme se na cestičce nad lomem a já se jal nahradit Dave Luva který už měl být pryč. Jak to tak u Dave Luva bývá svůj krasový pobyt maximalizoval, takže jsme se ještě potkali v díře a jel později. Slezl jsem tedy „Severní“ do „Trucchodby“ a nahradil jsem jej tedy na pozici Čukra (jak se tak hezky po chrudimsku říká „Čurák k ruce“) a dělal Bobovi materiální a společenskou podporu. Práce už započala a první přidělátko první kolejničky bylo na místě. Chtělo to ještě majzl a tyčku. Po krátkém (no asi hodina) experimentování s tvarováním se zdařilo připevnit i druhou kolejničku a tím jsme přemostili profil „Srdíčko“ a dosáhli tak k počátku „Chobotu„. Tak nějak jsem tušil že se blíží večer a říkal Bobovi že bude něco mezi 18-19 a že už bych rád ven. To se potvrdilo, poklidili jsme cáky a rozločili jsme se u busu kam mě vzal. Dorazil jsem pet-butlu piva kterou naši dělníci a řidiči pohrdli. A bylo mi zas jednou hezky…

Jo a PC větráček na z venku trubkách poměrně výrazně ulehčuje život v Trucchodbě!

Dodatek od Dave Luva: Než Bob a Saigon došli, zabíjel jsem čas taháním uvolněných kamenů z propástky v Jižní. Ústí je po posledních úpravách průlezné i pro jeskyňáře středních rozměrů, ovšem za nakouknutí jsem zaplatil rozerváním overalu v hýžďových partiích. Pak jsem se přemístil do Trucchodby a těžil pravou horní část koncové síňky, aniž bych narazil na liťák v původním směru chodby. Ani po 2 hodinách jsem neměl problém s céóčkem, přestože větráček ještě nebyl napojen na vzduchotechniku. Jde o pozitivní zjištění, že i bez přísunu vzduchu zvenčí lze ve zvětšující se síňce pracovat v řádu hodin.

Tags: Zprávy z akcí

komentářů: 3 ↓

  • 1 BoB // Pondělí, 7.7.2014 // 14:35

    No, u chobotu ještě nejsme, ale ještě jedna tyčka a budem tam.

  • 2 Saigon // Pondělí, 7.7.2014 // 15:13

    No jsme téměř nad jeho ústím do trucchodby ne?

  • 3 Dave Luv // Pondělí, 7.7.2014 // 16:06

    Zítra už tam budem 😉