Speleohistorický klub Brno

jeskyně Plošiny Skalka, historické podzemí

Speleohistorický klub Brno header image 2

Svátek práce, krev, pot a slzy

Neděle, 5.5.2019 - 20:36 · Komentářů: 3

Pokud byste chtěli někdo oslavit svátek práce s námi, můžete se přidat k naší oslavné miniakci. Nemohu vám slíbit žádné objevy jako jiní. Jak už řekl přede mnou Winston Churchill: „Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, slzy a pot…“ Jste vítáni…

Takto zněla pozvánka na akci, kterou jsme chtěli využít volno na prvního máje. Že nepůjde o žádné lehárko bylo všem jasné už od ZuzuBečky, protože už tehdy odhadnuté množství načechraných kamenů na dně Východní po těžbě je prý „To je tak ještě na tři akce…“ A to k uvedenému přibyla ještě slušná hromada kamene při posledním dočištění, po shození zbytku pokličky a pár uvolněných bočních balvanů, kdy se opět vrchovatě zaplnilo celé Hnízdo… Však se taky ti, co měli o Velikonocích čas a přišli bádat, ZUBu obloukem vyhnuli a přesunuli svůj objevitelský potenciál raději na jiné lokality. 😉

Na akci slíbilo dorazit sedm statečných. Kromě mě a Duny měl přijít ještě DaveLuv, Míša, Pyrroman, Pavel Obrtlík a Zuzanáč. Nakonec jsme však byli jen čtyři. Pyromana zachránili doma (musel stěhovat příbuzné) a Pavla vlastně taky doma (děti mu vyluxovaly účet přes internet, a tak zachraňoval, co se dalo) no a Zuzanáč, který se o akci dozvěděl až pozdě, měl již doma naplánovanou práci a tak přišel jen na chvíli splknout.

Do desíti hodin jsme se sešli na ZUBu. „Dneska zhubnu“, pochvaloval si DaveLuv akci hned od začátku, když se dozvěděl plán – vytěžit maximum přichystaného kamení, ideálně všechno. „No jo, ale když ono to nepůjde“, začal hořekovat při pohledu na pásek, který evidentně počítal spíš s opačným procesem, protože byl zapnut na nejužší dírku, a už nešel dál přitáhnout. Ještě že s sebou vozíme nářadí. Už za chvíli se DL vybavený páskem nastaveným na hubnutí postavil k vrátku. Míša si nastartoval kolečko a já s Dunou jsme sfárali do Hnízda. Šli jsme dolů dva, protože některé kameny byly příliš velké a musel jsem je rozklepnout. Duna zatím plnil jednu lódnu za druhou, které svištěly nahoru. Kluci nahoře se činili, takže za dvě hodiny bylo Hnízdo skoro vyčištěné a už kluci tahali nahoru rychleji, než jsme stačili plnit. Duna se proto přesunul na dno Východní a začal plnit tam. A se systémem jedna lódna do Hnízda druhá na dno, jsme Hnízdo zcela vyčistili a pomalu jsme dostali hlad.

Vzhledem k hromadě kamení, která se pořád šklebila dole a to nejen na dně Východní (několik příček žebříku bylo pořád zasypáno), ale měli jsme stále víc než vydlážděné dno Nohsledů, zavedli jsme rotující systém oběda. Tři tahali a jeden svačil, aby se těžba nezastavila. Pak šel najezený na místo nejvíc hladového. Tak jsem se dostal na dno (Východní 😉 ). A kluci už zůstali na povrchu a střídali se. Docela mě prohnali. Párkrát dokonce museli chvilku počkat, než se mi podařilo naplnit a poslat lódnu. Přeci jen jemný štěrk nešel nabírat rychle a velké kameny se občas musely upravit, aby se vešly do lódny. Po čtvrté jsem si zavolal dolů Dunu. Východní potřebovala vyčistit dno, aby se nezašlapaly kameny do hlíny, a to už šlo pomalu. Duna začal těžit z Nohsledů. Rychlost stoupání lóden se začala významně zpomalovat a ve chvíli, kdy jsem dobíral poslední lódnu, zavolal DL shora, že potřebuje vystřídat. Asi už zhubl do požadovaných rozměrů. 😉

Těžili jsme ještě asi půl hodiny, když se ze spodu konečně ozvalo očekávané „POSLEDNÍ“ a my věděli, že máme splněno.

Ještě jsme udělali s DL exkurzi až do Hnízda, což se povedlo v civilu víceméně bez zašpinění (DL se vracel domů autobusem). Povedlo se jednak díky skvělé fyzické kondici po zhubnutí a druhak díky žebříku, který jsme s Dunou přemístili ze Severní propasti, kde jsou na lezení zaražené trny a kde se nyní již tak často nechodí. Výhodou žebříku (je postavený nahoru z Katčiny síňky) je, že je člověk nahoře z Hnízda během chvilinky. Nevýhodou je, že se při tahání musí opřít o druhou stěnu, jinak zavazí lódně.

Všichni si akci nakonec pochvalovali. Byla výživná, ale podařilo se to, co jsme si naplánovali. Jeskyně je nyní vyčištěná a je možné zase znovu těžit sedimenty jako dřív. Dunu napadl skvělý nápad, že by možná bylo možné tahat lódny přímo nahoru Nohsledy bez dráhy už nyní, a šetřit tak přetahování do Východní. Možná to bude chtít udělat nějaký dřevěný skluz, ale zase by to mohlo urychlit těžbu jak z Krtkovky tak z čelby.

Tags: Zprávy z akcí · ZUB

komentářů: 3 ↓

  • 1 Dave Luv // Neděle, 5.5.2019 // 20:46

    Byla to fakt fajn akce, nevěřil bych, že se dá v civilu nalézt do Hnízda a prakticky se nezašpinit. A zhubnout se mi nepovedlo, jen mě druhej den pořádně bolely záda 😉
    Lódny jsme zapomněli počítat, ale jdou legendy, že jich mohlo být až 150 – tedy deset rund.

  • 2 Standa // Pondělí, 6.5.2019 // 8:46

    Já tam vidím DL hubenýho před aj po akci 🙂

  • 3 Kuča // Pondělí, 6.5.2019 // 12:53

    Hustokrutě vy !!!