Jak jsme na výročce řekli, tak se stalo a druhý dubnový víkend proběhla pracovní akce na naší základně. Pár dnů po návratu z expedice v Rumunském Banátu (o tom článek později) jsem chtěl využít na odpočinek, ale nebylo to možné. Saigonovy zprávy o tom, co je vše potřeba byly neúprosné a tak po všech přípravách a zorganizování výměny naší metrové skruže s Dagmaráky za jejich půlmetrovou, nastal čas vyrazit do krasu. Když jsem v pátek dorazil na boudu, nová skruž již byla na místě a Krteček s Rosťou akorát tak odváželi tu starou. Nový vchod do Novodvorského Ponoru tedy bude ideálně vysoký (ano, ani v loňském roce jsme nezaháleli a ano, článek o našem skvělém úspěchu též přibude). Později navečer dorazil i Saigon, Anča se omluvila, že nakonec dojede až ráno, což byla škoda, protože jsme si zrovna odpustili vést její „oblíbené“ debaty o politice.
Sobotní dopoledne se začali sjíždět ostatní a kromě Anči se zjevili Mates a Zdenda s Kučou, kteří to vzali ještě přes ZUB, kde hledali chybějící vybavení. Standa dovezl nové zásoby karbidu i celou rodinu a pak se vydali uklízet odpadky na s CHKO domluvených úsecích v rámci akce Úklid Krasu. Rozdělili jsme se na pracovní skupiny a zvládli jsme ukotvit novou skruž, rozšířit chodbu v části nad komínem, navézt zásoby vody a především beton a další potřebné věci na pozdější obezdění skruže a další užitečnosti. Doteď si nejsem jistý, jestli jsme množství betonu vypočítali správně, protože jak se začaly pytle množit na verandě, přemýšleli jsme, zda se zde chystá stavba pěchotního srubu nebo rovnou dělostřelecké tvrze. Anča si ještě stihla hodit geologickou procházku a při té příležitosti uklidit zbývající úsek trasy mezi parkovištěm a Novým Dvorem. Zdenda zvládl asistovat Kučovi při pracích v díře a odpoledne, zanechav nám klasicky zásobu kubánských doutníků, odjel.
Večer pak dojel Matesův kamarád zhodnotit, jak moc akutní je kontaktovat Lesy ČR ohledně pokácení stromu, který fakt nechceme, aby nám spadl na boudu. Jaké bylo mé překvapení, když se zjevil Igor, kterého znám tak nějak už od mateřské školky. Strom vyhodnotil jako prozatím bezpečný a ten večer zůstal s námi a ukázalo se, že má zájem účastnit se našich aktivit. Taky se na otočku dostavil Semen a rovnou s Igorem naplánovali výrobu kovového poklopu.
Zbytek večera proběhl již tradičně, rozdělali jsme oheň, opekli špekáčky, otestovali nový karbid v karbidce, Matesova ruka lítala do oblak, proběhlo pár šachových partií a i ta kytárka se vytáhla. V neděli ráno po snídani už jen uklidit a s pocity krásné a plodné akce palba dom.
0 komentářů ↓
Zatím zde nejsou žádné komentáře
Napiš komentář!