Výsledek bakteriologického rozboru ze studánky: rozbor prováděn dle normy ČSN 830521.
mezofilní bakterie: šíleně moc – nešlo spočítat: povoleno 500 bakt/1 ml
psychrofilní bakterie: 635 bakt/ 1 ml : povoleno 100 bakt/1 ml
koliformní bakterie: 0/ 1 ml : povoleno 0/ 1 ml
enterokoky: 3/ 100 ml: povoleno 0/10 ml
Escherichia coli: 0/ 1 ml : povoleno 0/ 1 ml
Shrnuto: Fekální bakterie čerstvého původu nebyl prokázány, psychrofilní bakterie byly v množství 6 krát přesahující hranici pitné vody pro individuální zásobování; indikují přítomnost organických látek. Ve studánce rostl žabí vlas (řasa), příliš na ni teď svítí slunce a voda se málo obměňuje. V zimních měsících by to vyšlo určitě líp. Mezofilní bakterie, kterých bylo šíleně moc indikují znečištění mikroflorou teplokrevných živočichů. Mohou to být i patogeny. Enterokoky indikují čerstvé fekální znečištění. Bylo jich 3/100 ml. Norma je 0/10 ml. Nikdo neříká, že kdybychom vzali 10 ml místo 100 ml, tak bysme na ně nemuseli narazit, že 🙂
Výsledek tedy je, že voda NENÍ PITNÁ z hlediska bakteriologického rozboru, mohou se v ní vyskytovat patogeny, ale na druhou stranu to nejhorší tam zase není. Takže každý na své vlastní nebezpečí. Chemický rozbor nebyl proveden!
Dále jsem při průchodu jarní plošinou Skalka (minulý rok + tento) vytvoři manuál pro poznávání jarních rostlin. Je v něm 33 rostlin co rostou vesměs v okolí základny a na Skalce. Ke stažení zde. Případně verzi v nejvyšší kvalitě zašlu zájemcům (má 100 MB). Kdybych si vzpomněl na některé, na které jsem případně zapomněl, tak ho časem (další rok) aktualizuji.
Přes Velikonoce ve dnech 11-13.4. proběhla expedice na Slovensko do Strážovských vrchů za účasti členů speleologů z Prahy, mě a Kůči. Věnovali se nám členové jaskyniarskeho klubu Strážovské vrchy, hlavně předseda SSS Kortman, za což mu patří dík. Příště přijedeme na pracovní akci. Prohlédli jsme si jeskyni Pružinskou dúpnou, propast mezi Kačkami, Imrichovu jeskyni, sondu pod Kačkou. Další den pak větší jeskyni Četníkovu svatbu a Jánošíkovu. Především Četníkova byla moc pěkná s plazivkou s křišťálovými krápníky. K jeskyním se vždy musel vylést šílený kopec, tak jsme vylezli na Hrubou Kačku a na vrchol Strážov, kde byli pěkné výhledy.
Fotky s nafocenými netopýry velkými při páření 🙂 jsou na mých stránkách.
Jinak Kůča je čerstvým držitelem několika titulů, které mu pravděpodobně už zůstanou. Je to král bezpointových příběhů a nevyčerpatelná studnice zvuků. Zážitků bylo moc a bylo to fakt super.
14.4, 2009 v 17:27 · Standa · Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Odběr vody ze studánky
Z nedávno naleznuvší studánky nacházející se u Nových dvorů jsem byl dneska provést odběr pro bakteriologický rozbor, který jsme provedli ve škole. Voda byla zpracována po 4 hodinách od odběru. Postup pro identifikaci bakterií byl volen dle normy ČSN 830521. Byly zjišťovány psychrofilní bakterie (indikují přítomnost organických látek), mezofilní bakterie (indikují znečištění mikroflorou teplokrevných živočichů, včetně člověka, včetně možných mikrobů patogenních). Dále koliformní bakterie a enterokoky, kde se zjistí i E. coli a u enterokoků i čerstvé fekální znečištění. Voda, aby byla pitná (pro individuální zásobování) nesmí obsahovat více než 500 psychrofilních a 20 mezofilních bakterií/1 ml a 0 koliformních či enterokoků v 10 ml. Tak držme vodě palce. Za týden napíšu výsledky.
27.3, 2009 v 19:32 · Standa · Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Prosek: Amerika I, Močálka
13-14.3.2009 došlo k exkurzi do Prahy, konkrétně do Prahy – Proseka, kde se nachází rozsáhlé podzemní prostory starých pískoven. Vstup do pískovny, kam jsme se vydali je dnes již možný pouze přes Ameriku I, kdysi rozsáhlý systém, jež byl spojen i s Amerikou II. Dnes se z něj zachovaly již jen zbytky a chodby vedoucí do Ameriky II jsou už zasypané, propadené a zničené. Z Ameriky I vede chodba ražená v 60. letech Pragisem do prostorů Močálky. Prosecké podzemí je unikátní také nálezem nového druhu červa Enchytraeus bohemicus, jež se stal zdejším endemitem.
Celková délka chodeb v Močálce je přes 1 km a jedná se o pěkné bludiště. V některých částech jsou i zřícené plazivky. Po noci strávené zde došlo ještě k průzkumu zasypaných a zřícených částí. Pěkné podzemní prostory.
V pátek 30.1 jsme se potkali s Radkem na základně, přespali a v sestavě Joža, Standa, Handl jsme šli těžit odpoledne do Ponoru šutry a bahno. Vytěžili jsme několik pytlů plných bahna hned pod skružemi a přesunuli další pytle plné bahna z Mraveniště do podskruží pro budoucí vytěžení na povrch. Já jsem tak nechal ulpít přilnavé bahínko ponorské na zbrusu novém overalu 🙂
